"Iharo! Ty jsi naprosto neschopná, pitomá a debilní!" ozvalo se z telefonu, který si hnědovláska musela držet dost daleko od ucha, aby nepřišla o sluch. Pak se ozvaly vzlyky a hluchý tón. Kaze tázavě pozvedl pohled od knihy a změřil si jím dívku na točící se židli. Její výraz vykazoval naprostou znuděnost.
"Už zase?" optal se. Jistě že věděl o co šlo.
"Jo, už zase." povzdychla si Iharo. Yoshi odložil své noviny Denní Hemzy a pozvedl obočí.
"Jaksi mi nedošlo, že je den matek a maminka si na to ještě nezvykla." pokrčila Iharo rameny.
"Aha, proto ta slova o nevděčné dceři a o tom dalším?" Yoshimu se nechtělo vyjmenovávat veškerá označení, ke kterým si Iharo přišla za deset minut rozhovoru s matkou.
"Správně. Asi žárlí." pokrčila Iharo rameny.
"Žárlí?" vešel do pokoje Ryota, který zde nebyl tak dlouho a netušil, proč by Ihařina matka měla žárlit.
"Jo, protože Iharo si nepamatuje její narozeniny, datum svatby nebo den matek, ale veškerá úmrtí, rozvody a dny otců a dědů ví přesně." vysvětlil Kaze.
"To mi připomíná, nevolal jsem mámě. Kdyby se Tsuki objevil, vyřiďte, že jsem popřál i za něj." knihu už zaklapl na dobro a odešel do pokoje oznámit své mámě, že na ni myslí a má ji rád a Tsuki to samé. Do místnosti vešel Mizuki a za ním se táhl Bran. Dva vzorní synáčkové nesli své matince tulipány a bonboniéru.
"Vidíš Iharo, od nich by ses mohla učit." pousmál se Yoshi.
"Tss, šplhouni." odfrkla si Iharo.
"Moje máma by ani nevěděla, že nějaký Den matek je, jenže to by jí bratr nesměl každej rok dovést luxusní dárek a několik karátů zlata!" pohodila vlasy, otevřela notebook s motivy Dr. Steina z anime Soul Eater a začala zuřivě psát další článek.
Žádné komentáře:
Okomentovat