neděle 23. prosince 2012

Pohroma se dostavila

Tak uklizeno ve Vile al Villae snad ještě nebylo.
"Ehm, Iharo-sama?" přiblížil se k nervní hnědovlásce dvoumetrový démon. Poslední dobou byla děsivější a děsivější.
"Co chceš otroku číslo 584?" otčila se na něj dívka s tikem v oku.
"Proč se opovažuješ mne rušit?" zavrčela.
"Já jen, jestli bych nemohl s Ryotou na obhlídku jeho harém, vrátili bychom se za týden." polkl Tsuki. Iharo se ušklíbla.
"Ty se chceš ulejt z návštěvy mé sestry, že?" řekla klidněji. Tsuki kývl.
"Když to stihnete před jejím příchodem." pokrčila rameny a vrátila se k noťasu, jež oficiálně patřil Ryotovi a logicky na něm byly motivy mučených nahých chlapců a souložících mužů. Tsuki se usmál. KOnečně moudrá slova.
"Sestřiičkooooo!" ozval se vysoký pištivý hlas.
"Jak je to říká..?" optal se Kazemaru právě vstupující do hlavního pokoje.
"Host do domu.." začala Iharo.
"Hůl do ruky.." dokonil jízlivě Tsuki.
"Zmlkni." sykla Iharo a nasadila úsměv.
"Sestři... Tolik jsem se těšila!" vyrazila k ní.
"Opravdu? A nebude vadit, když tady týden pobudu?" usmála se vysoká dívka s černohnědými vlasy a křivým nosem.
"Kníííí!!" Vyjekl Tsuki.
"Mám práci!" z\řval Ryota.
"Stěhuju se k Ravenovi!" balil si spěšně Mizuki a Bran se mu pokoušel schoulit do kufru.
"Eh?" pozvedla obočí Genkakuna. Iharo se s podezřelým tikem v oku otočila na zmatek za sebou.
"Etoo, my.. Rádi tě tu přijmeme. Namida obětuje svůj pokoj. Doufám, že se ti tu bude líbit." pokusil se Yoshi zakrýt zoufalství. Díky všem bohům úspěšně. A tak začal horor. Genka-san totiž svou dceru nechala u babičky a tak měla spoustu času všechno udělat podle sebe.

neděle 16. prosince 2012

(asi) Big Boss

Au! Au! Au! Auu! 
Je to normální? Nejdřív mě to zvíře donutí uklízet a teď mě posadila za ten její čudný noťas s motivem Steina ze Soul Eater. A normálně mě mlátila tou svou pánví, dokud jsem jí neodpřísáhl, že vlastnoručně sepíšu žvásty o své dokonalé existenci. 
No a tak jsem tady. Jsem starší bratr Kazeho a jako démon ovládám oheň. Mé oči se mohou rozžhnout zelenožlutou barvou a proto po mě ostatní často žvou, abych zhasnul. Měli by si mé osobnosti více vážit. Nedávno jsem se oddával nevázanému životu. Ano oficiálně jsem měl přítele, ale měli jsme nepsanou dohodu, že si oba můžeme užívat i s jinými. Nakonec ta hysterka začala žvatlat nějaký kecy a žárlila. Tak jsem mu řekl, že s hysterkou chodit nebudu. Bohužel teď jsem  taky zadaný a nikomu jinýmu už do postele nepolezu. Ačkoli můj brouček je až ze Slovenska, hodlám to s ním táhnout dlouho. Je děsně roztomilý a sladký. 
Ale mé vztahy nechme na jindy. Tato sekce právoplatně náleží Kazemu. Abychom se dostali k mému skvělému vzhledu. Měřím dva metry. Skoro. Ale berme to jako dva metry! Mé černé vlasy dlouhé po ramena zdobí zelený melír. Nenosím trika, protože má vypracovaná hruď si zaslouží obdiv. Když mé oči zrovna nezáří a nežhnou, mají modro-zelenou barvu. Mé záliby jsou v muzice, hlavně The Gazette a momentální britsko-irští idolové One Direction. Nakazil jsem tím i Iharku oharku, ale když se rozhoduje, vždy se postaví na stranu k-popu. 
Další má záliba je pochopitelně alkohol. Nejvíce miluji šampaňské, ještě když je doplníte o jahody a kaviár. A neurazí ani hezký a povolný kluk, či muž. Rád se se svými zlatíčky zašívám do Ihařina pokoje, který připomíná mučírnu. Samozřejmě, že můj pokoj je odrazem mého vytříbeného vkusu. Najdete v něm obrovskou postel s nebesy. Okno s honosnými závěsy, perský koberec rozprostírající se okolo postele. Menší dřevěný kulatý stolek, knihovnu, kterou dávno obývají flašky lahodného alkoholu místo knih. 
A co byste chtěli vědět dál? Na to se zeptejte. 

sobota 15. prosince 2012

Day in Vila la Vilaa


Je to zvláštní. Tihle 'blázni! by měli žít každý svůj život někde úplně jinde. Ale co je zvláštní, a co ne? Většina toho, co vnímáte je jen pouhé zdání. Stejně jako nevinnost dvou mladých kluků a jejich o dva roky starší kamarádky. Stejně jako klid toho domku uprostřed parku. Je to přeci jen vilka o dvou patrech s krémově béžovou omítkou a fialovými muškáty v oknech. Kdo by čekal, že v tom nevinném domě v nevinném parku bude bydlet někdo jako oni. Z venku je všechno nenápadné. Ale co až proniknete do srdce onoho..

"Kudla z pudla Iharo!! Choď do kelu z těma kecama!!"
"A ty jdi do prdele s tou slovenštinou Tsuki!!" zařve malá hnědovláska na dvoumetrového obra. Ten se jen zubí jako idiot.
"Aww, jste normální? Ječet takhle přes celý dům.. " ozve se hnědovlásek, který je vyšší než dívka a zároveň menší než to dvoumetrové cosi.
"Ty drž hubu Kazemaru!" křiknou po něm oba dva. Vítejte v ráji yaoi. V domě, kde se nemožné prolíná s možným a nikdy nevíte, co vás ještě překvapí. 
Kazemaru jen tiše zasténá. 
"Máme ještě heřmánek..?" optá se a protře si čelo. Kdo by se divil, že má migrénu. On sám netuší, jak to, že ho neodvezli do blázince. 
"Vím já? Ptej se Kravský lebky!" odvětí Iharo a na své točící židli s motivem Steina ze Soul Eatru se opět otočí k noťasu, na kterém jsou obrázky té samé postavy.
"Iharo, proč ty jsi tím blbcemse šroubem v hlavě tak posedlá? hodíš přece s Liškou, ne?" ozve se Ryota, pilujíc si nehty. Každý už ignoruje fakt, že se opět neoblékl. 
"Ty zmlkni. Nemáš právo na mě mluvit." odfrkne si Iharo. Proč jí ještě úřady nedaly povolení zabíjet?  Dost by se to hodilo. 
"POOOOŠTÁÁÁÁÁÁÁÁ!!" ozve se zvenčí.
"Kdo tam jde?" zeptá se líně Ryota.
"Ty ne, stačí, že se na tebe koukáme my.." odfrkne si Iharo.
"Já nejdu, je mi blbě." prohlásí Kazemaru.
"Jé, ty tu ještě jsi bráško?" překvapeně se usměje Tsuki.
"To je blbý, já jsem moc líná. Tsuki by toho pošťáka ještě znásilnil." odfrkne si Iharo. 
"Je to jasný." prohlásí Ryota.
"YOSHIIIII!!"
"ČERVEEEEEE!!"
V pokoji se ukáže kluk menší postavy s šedými vlasy a milým a ochotným pohledem. 
"Ano? Děje se něco Iharo?" zeptá se.
"Pošta." řekne jednoduše Iharo a Yoshi poslušně odcupitá. Vrátí se s několika dopisy. 
"Tsuki, účet z jednoho baru. Ryoto, neplatíš daně, už třetí upomínka. Pak je tu Branova zásilka knih. A Iharo, tohle je pro tebe." podá jí šedou obálku. Známka napovídá, že dopis je z jedné ze vzdálenějších vesnic. 
"Co je to za blbost? Mě pošta nechodí!" zamračí se iharo a vezme obálku. 
"Je to z Milískova. Co to může být?" zavrčí podezřívavě. 
"Tsuki, Ryoto, nepíše mi náhodou nějaký váš zhrzený milenec, že ne?" 
"Neeeeee." ozve se dvojhlasně  a nepřesvědčivě. Iharo opatrně dopis rozbalí a dá se do čtení. 
"Kurva!" vyletí z ní. Kazemaru zamrká. 
"Do pytle! Kurva! Fuck this!! Kurde, kurde, kurde." z Iharo letí nadávka za nadávkou.
"Eh, co se děje?" vstoupí Namida. Takový seznam už od mladé dívky dlouho neslyšela. Naposled, když měl přijet nějaký člen rodiny. 
"Genkakuna píše. Přijede i s malou Kin'iro.." zavrčela Iharo. To bylo zlé. Genkakuna byla Ihařina starší sestra. Měla o Iharo hodně mylných představ. 
"A co tu chce ta Genakunda dělat?" odfrkl si Tsuki. Kazemaru a Iharo po něm vrhli zvláštní pohled s mírně pozvednutým obočím. 
"Ne! To ani náhodou! Do mého pokoje nevleze ani kdyby mi slibovala týdenní orgie!" vyjekl. 
"Ale ano Tsuki." vstala Iharo. Přesto, že Tsuki měřil dva metry, připadal si oproti dívce strááášně drobný. 
"Uklidíš si v pokoji a moji sestru bez odmlouvání vpustíš dovnitř. A nebudeš drzý." mluvila pomalu a důrazně. Najednou z ní šel děsný strach.
"Všichni budete mít vygruntováno jako nikdy v životě! Nebo zažijete... Konec světa." znělo to jako v nejděsivějším hororu. 
"Pomoc.." vypískl Ryota. 

Klenot rodiny

Ano, hlásí se vám další ze členů rodiny. Tentokrát jsem to já! Velký, skvělý a dokonalý Mizuki, syn upírky a děvky. Ne že by bylo čím se chlubit. Můj otec opravdu vleze do postele každému, hlavně když bude sex. No a moje máma? Ta se vám tu popíše sama. Jako jeden z mála navštěvuji školu v naší vesničce, ale asi nikoho nepřekvapí, že nenosím zrovna "krásné" známky. I když, vysvětlete mi, co je na trojkách a čtverkách blbého? Tsuki říká, že dokud to není pětka, tak je to pohoda, ne? Pravda. Tsukiho vyhodili ze základky a odmítají ho vzít zpět. Proto naše škola třikrát vyhořela. Ale dost o nich a zpět ke mě. Jsem o několik minut mladší, než mé dvojče Bran. A jsem mnohonásobně hezčí než on. Vlastním oči po matce, které jsou modré a vlasy mám po otci hnědé s růžovým melírem. Zatímco ten jeho myslím přírodní není, ten můj jo! Vlasy mám krátké a věčně rozcuchané. Spolu s bratrem jsme se narodili 3. 9. 2000 
Krásně datum, není-li pravda? Asi bych vám mohl vysvětlit pojem polo-upír. Ale nechce se mi. Nechám to na Kraví lebce. Chci říct bratrovi. 
Byee..  Váš Mizu-chan :*

středa 12. prosince 2012

Velký bratr Kaze

Tak jo. Iharo s pánví v ruce je dost nebezpečná a tak jsem pro její klidnou duši sedl za jeden z pěti počítačů v domácnosti a rozhodl se sepsat o sobě pár informací.
V letošním roce (to jest 2012) jsem oslavil osmnácté narozeniny. Takže jistě každém  dojde že rok mého narození je 1994. A pak ten zbytek. Narodil jsem se vlastně u babičky na zahradě, když máma 28. 10. sbírala ořechy. To je dobrý, co? 
Nesnáším ořechy. Ale nikdy neodmítnu  sušené ovoce. Po tom se můžu utlouct. Ne, neznamená to, že mě máš utlouct Iharo! 
V tomhle domě vážně není moc klidu. Co ještě chcete vědět? 
Možná bych mohl víc prozradit o tom, jak žijeme. Většina z nás má práci a taky své životní partnery. Mohu se pochlubit, že já si udržuji vztah se svou první láskou. Je to dlouho. Ani to nepočítám.
A.. Ano, budu šmejd a abyste se pak lépe orientovali, prozradím vám vztahy v naší Bad Family. Stejně tuto sekci přenechají mě a budu to já kdo vás bude informovat o všech rozchodech a tak dále. 
Kazemaru Kokoro (já) je ve vztahu se Zuuem. Ano, je to kluk. Je o rok mladší než já a je naprosto skvělý! 
Sestřička Iharo chodí s Kanashi Kitsune, což je holka. Ale pozor! Iharka oharka je bisexuál. 
Pak je tu můj bratr Tsuki, ten se rozešel s Ravenem a teď momentálně ulovil jednoho slováka jménem Kuro. Jinak Tsuki s oblibou střídá partnery. 
Yoshi v podstatě taky prožívá svou první lásku, a to s andělem smrti Azraelem.
Pak je tu Namida, kdysi se živila šlapáním chodníku, ano, chodila jednu dobu s Azem, ale neklapalo to, nebo tak nějak. Pak vlastně měla dvojčata Brana a Mizukiho s Ukem, ale to byl úlet a teď je nezadaná. Postavu má jako nějaká Dolly Baster, tak uvidíme.
Pak tedy Bran, ten se zabouchl do jednoho chlápka, po kterým ho pojmenovali, docela jim to spolu sluší. Stejně tak to sluší Mizukimu, který sbalil Ravena po tom, co se na něj Tsuki vysral. 
No a nakonec Ryota, ten bude dědit harémy po otci a v naší Vile al Villae je dočasně. Může se stát, že zbalí i vás! 
Ne, kecám. Tak zatím se mějte!

Vila al Villaa

Ve městě Oprátkovice pod Sekerkovem se mnoho zajímavého neděje. Vlastně, když škrtnete hlavní město, tak celá země Tintuironto Sefa je klidná. Ale zpátky do Oprátkovic. Máme zde největší mučírnu, největší popraviště, největší hřbitov, nejmenší kostel, největší účast ve svazu ateistů. (pozn.: Ateista - člověk neuznávající víru)
Prostě dokonalá vesnička. A také máme nejkrásnější park. Uprostřed parku je obrovská vila. No, má přízemí, první patro, sklep a miniaturní půdu. Ale na zdejší poměry je to fakt velkej barák! Má krémově béžovou omítkou a fialové muškáty v oknech. Ale její obyvatelé jsou jako z nepovedené Hollywoodské si-fi komedie.
Oprátkovice mají nestály počet obyvatel, za čež může to, že v regionu, kde se vesnička nachází, je stále platný rozsudek smrti. A jak už jsme se zmiňovali, Oprátkvice mají největší mučírnu a popraviště. Kam taky myslíte, že chodí katové z celého regionu na praxi? Sem! Do Oprátkovic. Dokonce i slavní katové ze Severního Podhrdlí nebo Bubákovic a Lebkovice na Smrčkem studovali v Oprátkovicích pod Sekerkovem.
Sekerkov je kopec, kde byla provedena první poprava a následná pitva v zemi Tintuironto Sefa. Čudné jméno země, že? To je tím, že její zakladatel bych psychicky labilní a v hlavě mu to nemyslelo jak by mělo. A právě ten byl na kopci Sekerkov popraven.
Ale zpátky k Vile al Villae. Ani ona není jen tak nevinný domeček s kytkami v oknech, co každému pohladí dušičku. To by nesměla stát v parku v Oprátkovicích. Ve sklepě se provádělo usvědčování čarodějnic, pomocí různých krvavých praktik, zatímco na půda třikrát vyhořela. ž třetí požár však úspěšně zklikvidoval potkany, kteří Vilu al Villau zahltili. A také červený pokoj není na červeno vymalovaný jen pro to, že jeho majitel miluje červenou barvu. Prostě potřebovali zakrýt krvavou skvrnu na zdi.

Hlava Rodiny

Ano, jakožto hlava rodiny jsem byla první na řadě s tím, abych vám o sobě napsala. Jsem strašně líná. Tak toho moc nečekejte. 
Nejsem nejstarší. A přesto jsem hlavní z Bad Family. Nikdo mě jako svého vůdce neuznává, dokud nevezmu do ruky pánev, takže ji radši neodkládám. 
Bad Family jsem vlastně založila a já taky můžu za to, že existuje tenhle blog. Prostě mě nenapadlo nic lepšího, když nám ve škole zadali si vytvořit stránku přes službu Blogger. O něčem jako hudba nebo sport je blogů hafo. Ale o partě bláznů co si říkají špatná rodinka jich moc není, ne? Tak fajn, teď už konkrétně.
Mé jméno je Iharo Senshi Kokoro. Bráška Kaze mi s oblibou říká "Iharka oharka", dokud nevezmu do ruky pánev (samozřejmě :P )
Narozena jsem roku létapáně 1998 , dne 29. měsíce října. Na svůj nízký věk jsem se svými úvahami vyspělá natolik, že z toho mým rodičům praskly kebule. A tak jsem se uchýlila do vily v parku jednoho krásného města. Mí přátelé a nyní rodina brzy následovali mého příkladu. Studium školy flákám, protože domluvit se zvládnu a násobení i dělení už taky umím. Snažím se psát do místních novin a je pravda že můj "sloupek úvah" je dost oblíbený. Mé záliby jsou tedy spisovatelství, yaoi, anime, k-pop a další blbiny. Na cokoli se můžete zeptat a já se vám pokusím odpovědět. Ne všechny pokusy se zdaří. 
Čágo šílenci, Iharo s  vámi! 

Zdar!

Nazdar! Jsme Bad family! Ano, opravdu Bad! Máme zálibu v anime, yaoi a dalších věcech. Je nás docela dost a většina z nás neexistuje. A kdo že tedy jsme? Naše profily zde postupně každý z nás napíše, až se mu bude chtít.
Iharo Senshi Kokoro "Hlava rodinky" - člověk, holka
Kazemaru Kokoro "Bráška" - člověk, kluk
Tsuki/Tsuji "Cuketa" - démon ohně, kluk
Yoshi Yutaka "svobodný otrok" - démon rostlin, kluk
Namida-Chi "střelená mamča" - upír, holka
Bran-Chi "Starostlivý kelt", "Kraví lebka" - poloupír, kluk
Mizuki-Chi "Hňup" - poloupír, kluk
Ryota Yutaka "Velký syn" - démon vzduchu i větru, kluk

Zbytek opravdu radši později.Někteří už nás možná budou znát, jiní teprve poznají. Ale věřte, máte se na co těšit.
Bad family 008