Dovolená

Mezi svátky by měl každý vyrazit někam do prdele a tak i BAD Family0069 vyrazila na Sůlovenstvo.
Sousední země té naší drahé Tintuironto Sefa, Sůlovenstvo je proslulá termálními prameny, šišlajícími trpaslíky a zákazem trestu smrti. No, Na Sůlovenstvu je i dost pěkných kluků. A proto.
"Jste si jistí, že je to dobrý nápad kluci?" pozvedl Yoshi obočí. Iharo mu položila ruku na rameno.
"Měli někdy ti dva nějaký dobrý nápad?" optala se. Yoshi pokrčil rameny a zamířil za Kazem do vody. Iharo pomalu zamířila za ním.
"Ty idiote, už na mě nesahej!" vykřikl najednou Ryota.
"Tak já jsem najednou idiot. Ale jak jsem to do tebe tak tvrdě dělal, to jsem ti byl dobrej!" štěkl Tsuki.
"Jo, v posteli to umíš,.." nadechl se Ryota.
"Jenom v posteli? A co v tý kuchyni, sprše, na chodbě, na zemi v obejváku,na záchodcích v tý restauraci a v tom kumbále na košťata."
"Zmlkni ty sexuální bohéme!" štěkl Ryota.
"Takže už jsme zase v pohodě?" natiskl jej na sebe Tsuki.
"Nejsme! A nebudeme! Já s tebou končím!"  odtáhl se Ryota a zamířil pryč.
"Však ty přilezeš až si nebudeš mít s kým zašukat!" odfrkl si Tsuki.
"Ty nejsi vůbec romantik! štěkl Ryota.
"A ty až moc!" štěkl Tsuki a zamířil na druhou stranu areálů s termálními bazény.

"Takže pokud to dobře chápu, Ryota teďka dělá uraženou chudinku po rozchodu, co nechce nikoho jinýho ani vidět.." pootočil se Kaze na Iharo.
"Jistě. A tím zůstane věrný Crowovi." přikývla Iharo.
"Promiňte, ten vysoký mladý muž se jmenuje Crow?" došel k nim jeden mladík.
"Ne, to je Tsuki." pousmála se Iharo.
"Děkuji." pousmál se mladík a zamířil všem jistě jasným směrem.
"No.. A Tsuki se tady opravdu nebude nudit." pousmála se Iharo.
"Nechápu, že jim to vůbec vyšlo." protočil oči Kaze. Zamířili dál. Vnějšími bazény proplavali až k tunelu, který vedl opět dovnitř.
Ocitli se v obrovském bazéně, uprostřed kterého se tyčila věž s milióy skluzavkami, záhyby a podobně.
"Škoda, že je mě je patnáct a už nejsem počítána jako dítě." povzdechla si Iharo.
"Ale nám ještě patnáct není!" vykřikli Bran s Mizukim a vyrazili na skluzavky.
"A opatrně!" vykřikla za nimi Namida.
"Ehm.." ozvalo se kousek od nich.
"Hm?" pootočily se Nami a Iharo na vysokého mladíka.
Er, mohu vás pozvat na kafe, nebo horkou čokoládu?" pousmál se černovlásek.
"Když dovolíte mladý muži, tak jsme obě zadané." ušklíbla se Namida.
"Eh, já spíš.. Bych si rád popovídal o vašem příteli támhle." podíval se zálibně černovlásek na Yoshiho.
"Válečná porada!" stáhla Iharo Namidu kousek stranou.
"Yoshi ho odmítne." podívala se na Namidu.
"No, ale to on ještě neví." ušklíbla se Namida.
"Vypijem čokoládu a vypadnem." pousmály se obě a vyrazily za černovláskem.

Večer, když většina z BF0069 přicházela k pronajaté garsonce, zrovna ji opouštěl jeden dosti pěkný mladík. Tsuki se opíral o futra a zálibně pozoroval jeho zadek.
"No jo, děvky jsou všude." ušklíbl se.
"Jak to myslíš?" pozvedl Kaze obočí.
"Asi tři po mě chtěli, ať si dám bacha, aby nic nepoznaly jejich drahé polovičky." ušklíbl se Tsuki.
"Ty děvko." odfrkl si Kaze a zamířil dovnitř.

Druhý den je vzbudil nepříjemný hluk. Iharo došla k oknu, u kterého Tsuki v klídku popíjel kafe.
"CO je?" optala se.
"Chtěj mě zabít. Ojebal jsem polovinu města." pokrčil Tsuki rameny.
"Tos tu měl slušnej grupáč." ušklíbla se a napila se z jeho kafe.
"Docela jo. A jim to děsně vadí." pokrčil rameny a pohodil hlavou k policii a zhrzeným milencům.
"Citlivky. Beztak ti, co se na ně má dostat až na druhej den, co?"
"Nejspíš.. Jestli si myslí, že jako už nebudu mít energii, to mě teda uráží." pohodil Tsuki hlavou.

No, nakonec to byl důvod, proč jsme nyní doma. Pro příště necháme Tsukiho jeho Ďáblovi a pojedeme bez něj. Beztak už démonek ohně fňukal, že se mu po jeho miláčkovi stýská.
Doma na nás čekal Tsukiho a Kazeho bráška a Ryotovy dárky k Vánocům. Jeho bývalí otroci. BAD Family se také rozrostla o Kazeho kamarády ze základní školy a vílu.

Posraný vjánoce všeci

 BAD Family 0069 se prostě ztřískaj a neptaj se... a tak už jen jediný vzkaz:

"Chcete bejt slavný a v televizních zprávách? CHCÍPNĚTE NA ŠTĚDREJ DEN! JE TO NEJLEPŠÍ TROLLING!"

Úklid a ne ve Ville

"Tak jo kluci, rozdělíme se, raději na skupinky.. Citlivější povahy s někým, komu je všechno jedno.. Tsuki, běž s Branem do kuchyně. Yoshi, ty s Kazem do špajzu, to zmánkete. Vezmu si.... Koupelnu." to slovo zděšeně hnědovláska zašeptala. Nikdo nerozuměl. Stáli sotva v chodbě domu Iharčiny matky. Však dál jít, to už se báli.
Aby se situace osvětlila, den před tímto okamžikem volala Iharce matinka s tím, že by byla moooc ráda, kdyby jí dnes. Den před vánoci uklidila a vygruntovala celý dům. Iharo prošpikována Yoshiho přísným pohledem vzorného syna a káravého spolubydlícího kývla.
Dnes i Yoshi litoval.
"Iharooooooo... Tady je asi deset tisíc kompotů. Některé na skládku dojdou samy, co se zbytkem?" optal se Kaze.
"Vyhodit! A Šťávy taky!" štěkla Iharo. Stejnak to nikdo nežere.
"Ne! To ne!!! Já nemůžu!! Iharo!" Bran se jí nešťastně pověsil na nohu.
"Nenuť mě tam jít zpátky. Prosím. U všech tvých bohů Imaginarismu, proč mě trestají? A proč ta krutě? Já už se tam nevrátím!" úpěl odvážný Bran tisknouce se k dívčině noze.
"A ty jseš bordelář, jo?" vyběhl Mizuki dusíce se prachem z ložnice. Iharo pokrčila rameny.
"Vím, po kom smysl pro nepořádek máš." obvázal si Ryota šátek okolo obličeje.
"Pánové pochlapte se!" křikla Namida. A pak rozklepaným hlasem dodala.
"Ještě.. Jste nebyli v.. Údajně k-koupelně." polkla.
"Iharo!" zasalutovala jí BAD Family. Pokud Namidu něco vyděsí, je to vážné.
"Mí drazí! Pojďme vzdorovat bordelu, ačkoli jde o boj životu nebezpečný!" prohlásila Iharo.
"Jdeme!" zašermoval koštětem Ryota.
"Ano!" na důkaz podpory hodili Kaze a Yoshi první sklenice kompotu do detoxikačních pytlů.
"Kupředu!" i Mizuki si natáhl roušku a rukavice.
"Musím?" kníkl Bran.
"Budu tě jistit... Když se nepobleju." pokusil se jej uklidnit Tsuki.
"Ach... Pojďme tedy.." kývla Iharo a vešla do... Koupelny.

"Mami! Udělej mi laskavost a ohol si vlasy. To je nechutný.." brblala Iharo při leštění vany a Namida tiše vytírala.
"Iharo?" pozvedla pohled. Iharo kývla.
"Ano, i pod pračkou. Pomůžu ti ji odsunout." vylezla z vany a chopila se bílého domácího pomocníka.
"Neeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee!" zavřeštěla Namida.
"Ugh.. Ble." odvrátila se Iharo a těžce rozdýchávala svůj čin.
"Holky v pohodě?" ozvalo se u vchodu do koupelny.
"Ne Yoshi nechoď sem Nebo to.." Namida byla pomalá. Yoshi nakoukl dovnitř.
"S tebou sekne." dodala Iharo pozorujíc Yoshiho, který to neustál a padl za vlast.
"Tvou matku by měli zavřít za shromažďování radioaktivního bordelu."  prohlásila Namida.
"Asi ji brzy nahlásím." přikývla Iharo.

"Tohle není možný! A to je to ženská! Krusi písek to musí bejt hnusnej hybrid!! Do prdele to nejde dolů!! Nasrat týhle ženský.! Zvedá se mi z ní žaludek! Jak si může říkat matka, hospodyňka a manželka, když má v kuchyni takovej svinčík!" Bran soptil.

"Aaau!" vyjekl Mizuki.
"CO je?" otočil se na něj otráveně Ryota.
"Ta hromada oblečení mě hryzla!" ukázal Mizuki na hromadu prádla.
"Blbost." došel k hromadě Ryota a pokusil se ji vzít od náruče.
"Au! Krucifix! Ty vole fakt!" odskočil i on. Opatrně s Mizukim brali kousek po kousku z hromady oblečení.
"Slyšel jsi to?" ozval se v polovině Ryota.
"Jo! Pokračujem!" přikývl Mizuki.
"Neeeeee!"
"Božátkoooooo!"
Na dně měsíce neprané hromady hadrů oběvili bilé kotě  s rudýma očkama a rolničkou okolo krku. Bylo vyhublé a očividně se už nějakou dobu živilo oblečením, které jej věznilo.
"Ah, nechám si  ho, jo|? Crowovi bude jistě také sympatické." uculil se Ryota.
Jistě, já už mám svou malou Bestii od Ravena. Teda, malej už miláššek není." usmál se Mizuki.

"Hotovo."
"Hotovoooo!"
"Jsme Hotovi!
"Já končím!"
Egh, jsme vzhůru.." Yoshi se posadil. Odkdy má Ihařina matka v obýváku takovouhle pohovku? Odkdy má obývák? Nepokládali to za garáž?
Úklid konečně skončil. Bran si odnáší doživotní trauma. Namida a Iharo podivný pocit v žaludku připomínající chuť zvracet. Tsuki , kdykoli zavře oči, vidí hnijící zbytek žemlovky, který se pomalu začínal učit i mluvit. Yoshi má řádnou bouli na hlavě a Kazemu budou ještě týden slzet oči z toho kontaktu s radioaktivními sklenicemi zavařenin. Co se Mizukiho týče, má pokousanou ruku. Ryota sice taky, ale ještě navíc získal kotě.
"Jak se vůbec bude jmenovat?"
"Krucifix." uculil se Ryota.
(první týden s Krucifixem bude pro Ryotu asi jako Zkrocení zlé ženy.)

Ryotova píseň pro dlouhou chvíli

A Jehovistíííííííííííííííííí
Šukaj v Listíííííííííí

A Jehovaaaaa
Se dívááááá
Šibalsky seeee..
Pousmíváááááááááááá

Jak Jehovistíííííííííííí
Šukaj v listííííííí

Ryota vzkazuje: Tento text nemá pohoršovat, ale rozesmát... A ANO! Nemám rád Jehovisty a Jehova je pro mě vymejvání mozků!

Nechť Ježíšek zemře - aneb zdobíme stromeček

"A vánoce vánoce odcházejí, tak neplačte přátelé, neboť již vánoce vánoce odcházejí, kamsi do prdeleeeee!"
"Miluju zdobení stromečku." pousmál se Yoshi při Ryotově a Ihařině vyřvávání.
"Aaaa.. Jednou v roce, Na Vjánoce oblečení nemáme, Na chudinu vybíráme od lidí peníze! A když pak už je nám zima, zdrhneme k nám do domu, kapr v míse, celý zjí se a začne oslava!"
"Ah ty Vjánoce..." povzdechla si Namida.
"Tsukiiiiii!!! Byl jsem na postě!" křikl Kaze, který momentálně vypadal jako sněhulák.
"A co mě s tím otravuješ?" odfrkl si Tsuki.
"Rodiče psali, že adoptovali nového syna.. A že přijede na Vjánoce k nám!" křikl opět Kaze. Otřepal ze sebe sníh a došel do obývacího pokoje.
"Aish.. No tak aspoň že je to kluk!" odfrkl si hlasitě Tsuki.
"Máš problém?!" štěkla Iharo v pomlce mezi refrénem.
"Já? Absolutně žááádný!" zašklebil se Tsuki.
"A venku už zase sněží, jó venku už zase sněží to hnusný svinstvooooooooo.."
"Jó, pošleme tě do Betléma pampampampamparádaaa.. tvojí porci sežereme - to je párada, ty mezitím Ježuchovi Pampampampamparáda, u kolébky trč jak osel, no to je PARÁDAAAA!"
"Aish. Mami, chci ti poděkovat." dosedl Mizuki vedle Namidy.
"Pročpak Mizu?" pozvedla Namida obočí.
"Protože jsi mě nikdy netahala za nos s tím kecem o Ježíškovi." pousmál se Mizuki.
"Jo, to je pravda mami. Co tě k tomu vedlo?" sedl si z druhé strany Bran.
"Je to jednoduché kluci. Nejde o nějaké trauma z toho, kdy já jsem zjistila, že ten hajzl není. Jde o to, že když už odmalička budete vědět, že ty dárky kupujeme my, vzbudí ve vás pocit vděku."
"A potřebu koupit ty dárky naoplátku vám!" doplnil Bran.
"Přesně tak kluci." přikývla Namida.
"Pááni, skvěle vypočítáno." ušklíbl se Mizuki.
"A všichni!!" vykřikl Ryota.
"Já chtěl bych ojebat, já chtěl bych ojebat samotnýho ĎÁBLAAAAA!" roznesl se Vilou la Villaou zpěv. Ehm, "Zpěv"...

Louskání Oříšků

Narozdíl od včerejška, kdy se všichni s obavami krčili v pokojích, dnes se BAD Family 0069 už může klidně pohybovat po domě. Tedy vyjma kuchyně. Tam se ani její král Bran neodváží.
Plesk! Jeb! Buch! Prásk!
"Ah, Iharo miluje Louskání oříšků." usmál se spokojeně Kaze.
"Ano. Shledává je velice užitečným." přikývla Namida.
"Nechápu. Co je tak skvělého na tom, že vší silou praští do oříšku, který se nemůže bránit a roztříští jeho skořápku?" pozvedl Mizuki obočí. Bran pohodil hlavou k třídní fotce.
"Aaaah, ta její představivost." usmál se Mizuki.
"Přesně tak." souhlasila Namida.
Iharo okolo nich prošla a brzy mířila zpátky s mísou plnou dalších ořechů.
"To ji naštvali opravdu tak moc?" zamračil se Yoshi, který právě vyšel ze sprchy.
"Je s nimi ve třídě už devět let." pokrčila Namida rameny.
"No jistě." kývl Yoshi.
Jednou za rok má prostě Iharo hodinku, dvě na louskání ořechů. A v tu chvíli létají skořápky úplně všude. Skvělý proces vybití vzteku.
Po hodince a půl vyšla Iharo z kuchyně.
"Víte, co mají mi spolužáci a ořechy společnýho? Koukněte na to jádro! Vypadá jako mozek. A ani ořechům, ani mým spolužákům to Nemyslí."

Ani malování není bez katastrofy

Ve Vile la Villae Iharo s Yoshim donutila Tsukiho, Ryotu a další, aby se dali od malování. Kuchyně byla hotová a většina pokojů taky. Tsuki momentálně balancoval na štaflích a bílou barvou zaplácával zeď na cchodbě, zatímco Ryota, démonek vzduchu se lehce nadnášel na vzduchem obláčku a mastil strop. Iharo si zase jednou otevřela noviny, aby se koukla, jestli jí v redakci příliš nezkonili její tak dokonale propracovaný článek. Nějak se přehmátla a ocitla se na straně pět, místo na straně tři a tak ji do očí praštily inzeráty. Hlavně jeden fialovo růžový.
"Ahoj, jsem hravý, 195 cm vysoký, svalnatý, sexy démon ohně. Mám rád sexuální týrání, nugát, šampaňské a kaviár. Ale hlavně bolest při sexu.. Chcete mě?"
Číslo pod inzerátem bylo samozejmě číslo do Vily la Villay. A Iharo bylo jasné, kdo to napsal.
"CUKETO!" zamířila do chodby.
"Ty už zase sháníš někoho, kdo tě ojebe do krve? Vždyť já myslela, že už ti došlo, že to nejde!" rozhodila rukama.
"Ale co mám dělat? Já chci trpět a všemohoucí ďábel nemá čas!" zakňučel Tsuki. Iharo jen protočila očima. Tak jeho všemohoucnost její otec zase nemá na svého Tsukiho čas? Zase má moc práce. Najednou se ozvala rána a sprosté nadávky, Ten hlas byl všem ve vile známý.
"Braneee!" vletěla Iharo zpátky do chodby. Ano, Bran. Ležel pod Tsukim, který na něj sletěl ze štaflemi a recepty, které si nesl do kuchyně byly rozházené všude okolo.
"Já ne! To ty štafle!" okamžitě se bránil Tsuki.
"To je mi úplně jasné!" zavrčel Bran. Sotva se z něj Tsuki zvedl, chtěl taky vstát. Ruku měl však ve zvláštním úhlu a bolela tak, že s ní sotva pohnul. Ryota z toho měl záchvaty smíchu, že se málem udusil odkapávající barvou.
Po návratu z nemocnice, ze kterého si Bran přivezl sádru na ruce už Tsukiho i Ryotu smích přešel. Byli odsouzeni pod dohledem Brana starat se o kuchyni. A Iharo si konečně šla přečíst noviny. Samozřejmě že její článek zase pokonili. Asi nechá Tsukiho, aby šéf redaktora znásilnil a Ryota si to bude moci natáčet. A pak si to všichni pustí a vezmou si k tou popcorn.

Denní Hemzy

"Iharo, Iharo, tvoje překlepy mě budou stát mou nekonečnou trpělivost." prohlásil vysoký muž s hnědýma očima, které si dívku prohlížely zpoza sklíček brýlí. Ofina krátkých havraních vlasů mu padala do čela.
"Já vím, ale copak to bez nich jde? Ty děláš překlepy taky!" zabručela v odpověď Iharo. Ředitel redakce pro týdeník "Denní Hemzy" se usmál.
"Tak co kdybys na tom zapracovala?" naklonil se o aspoň deset let starší muž k Iharo. Na tu se najednou zezadu zavěsil Ryota.
"Hele nebal kamaráde, Iharo příště překontrolujeme hrubky doma a ty budeš mít o starost míň." zazubil se. Ředitel se okamžitě odtáhl.
"No dobře. A Iharo prosím, kroť si své kamarády." poposunul si brýle na nose. Iharo se sladce uculila a odtáhla Ryotu pryč. Pak hvízdla i na ostatní.
"Ten ředitel se mi nelíbí." prohlásil Ryota.
"Je to pedofil." ušklíbl se Tsuki. Iharo se jen tiše červenala. Ředitel nebyl vůbec hnusnej chlap. Jen holt byl od ní deset let. No a co? Mizuki měl kluka, co je od něj dvě století a Namida byla v klidu.
"Hele, Iharo, tobě je horko? Nejsi nemocná?" optal se Mizuki. Bran se ušklíbl.
"Že von se ti líbí?" rýpl si. Do Iharo jako kdyby udeřil blesk.
"Nelíbí! Je to slizoun brejlatá!" okřikla všechny čtyři. Způsobilo to jen to, že se všichni rozesmáli.
"Jo a Iharo, nechybí ti něco?" vzpomněl si Bran.
"A do prdele!" Iharo se plácla do čela. Musí zpátky do redakce. Zpátky za tím pedofilem.
"Počkejte na mě v Ckurárně u nebožtíkovy nohy!" křikla na čtveřici a rozběhla se zpátky.
--
"Iharo, Iharo.. Ta tvoje roztržitost." usmál se Ředitel. Na tohle už mu neskočí. Viděla jeho sekretářku s natrhnutou sukní a momentálně zahlédla i jeho prstýnek na pravé ruce.
"Jo, já vím." převzala složku. To už se k ní Ředitel nahýbal a jednu ruku jí obmotal okolo pasu.
"Hele, pane pedofil, pracky pryč, sic budete litovat." ušklíbla se Iharo a odtáhla ho od sebe.
"Nedělej nedostupnou. Vím, že se ti líbím." ušklíbl se Ředitel.
"Zlatý oči pedofile, pošlu za váma Ryotu, před rokem ho pustili z basy. Najděte si vězeň 905/314.." zasmála se.
"Ten.. Ten co hromadně.." Ředitelův výraz zamrzl.
"Jo, znásilnil mužské osazenstvo jeho rodné vesnice a bude dědit největší harémy a otrokárny v týhle zemi. Jo, to je můj kámoš.." s úsměvem zmizla Iharo. Je fajn mít za zadkem bandu jako BAD Family..

Nezapomínat na 12. 5.

"Iharo! Ty jsi naprosto neschopná, pitomá a debilní!" ozvalo se z telefonu, který si hnědovláska musela držet dost daleko od ucha, aby nepřišla o sluch. Pak se ozvaly vzlyky a hluchý tón. Kaze tázavě pozvedl pohled od knihy a změřil si jím dívku na točící se židli. Její výraz vykazoval naprostou znuděnost.
"Už zase?" optal se. Jistě že věděl o co šlo.
"Jo, už zase." povzdychla si Iharo. Yoshi odložil své noviny Denní Hemzy a pozvedl obočí.
"Jaksi mi nedošlo, že je den matek a maminka si na to ještě nezvykla." pokrčila Iharo rameny.
"Aha, proto ta slova o nevděčné dceři a o tom dalším?" Yoshimu se nechtělo vyjmenovávat veškerá označení, ke kterým si Iharo přišla za deset minut rozhovoru s matkou.
"Správně. Asi žárlí." pokrčila Iharo rameny.
"Žárlí?" vešel do pokoje Ryota, který zde nebyl tak dlouho a netušil, proč by Ihařina matka měla žárlit.
"Jo, protože Iharo si nepamatuje její narozeniny, datum svatby nebo den matek, ale veškerá úmrtí, rozvody a dny otců a dědů ví přesně." vysvětlil Kaze.
"To mi připomíná, nevolal jsem mámě. Kdyby se Tsuki objevil, vyřiďte, že jsem popřál i za něj." knihu už zaklapl na dobro a odešel do pokoje oznámit své mámě, že na ni myslí a má ji rád a Tsuki to samé.  Do místnosti vešel Mizuki a za ním se táhl Bran. Dva vzorní synáčkové nesli své matince tulipány a bonboniéru.
"Vidíš Iharo, od nich by ses mohla učit." pousmál se Yoshi.
"Tss, šplhouni." odfrkla si Iharo.
"Moje máma by ani nevěděla, že nějaký Den matek je, jenže to by jí bratr nesměl každej rok dovést luxusní dárek a několik karátů zlata!" pohodila vlasy, otevřela notebook s motivy Dr. Steina z anime Soul Eater a začala zuřivě psát další článek.

Stylově do redakce

"Mě to slíbila!"
"Mě taky!"
"Ale mě dřív!"
"Nehádejte se, mě nejdřív!"
"Zmlkni, dneska jdu já!"
--
Iharo vylezla z pokoje a pohlédla na čtyři hádající se kluky v obýváku.
"Co vám je vy pitomci?" zaskuhrala.
"Iharo, řekni těm třem, že jsme se domluvili, že dneska jdu s tebou do vydavatelství já!" vrhl se k ní jako první Bran.
"Ne, Iharo, žes mi to slíbila dřív!" ozval se hned na to jeho bratr Mizuki.
"Iharo vysvětli laskavě tmě dvěma, že jsem na řadě já." založil si ruce na hrudi Ryota. Iharo k němu bezmocně zvedla pohled.
"Iharooooo!" rozhodil rukama Tsuki. Jeho pohled mluvil za vše.
"No, tak půjdete s Iharo do vydavatelství všichni." ozvala se Namida, která zrovna okolo procházela s košem prádla.
"Namidooooooo!" zmučeně vykřikla Iharo, čehož si jásající čtveřice nevšimla.
"Tak fajn, ale budete se chovat... SLUŠNĚ!" rozkázala. Upřely se na ni pohledy typu 'Jak se to dělá?'
"Nah, běžte se oblíct. V pyžamu nikam nejdete." protočila Iharo očima. Když konečně našla potřebné materiály, už na ni čekali čtyři "kolegové".. Iharo pomlčela o Ryotových úzlých a dírkovaných riflích, spolu s tílkem KISS. Dokonce se ani nevyjádřila k Tsukiho upnutým koženým kalhotám v krvavé rudé, které doplňovala stejnobarevná vesta. A to, že dvojčata Mizuki a Bran byli oblečeni do černých kalhot se spoustou svorek a do bílých potrhaných košil ignorovala úplně. Ona sama vytáhla z šatníku šedé rifle s řetězy a černou košili s lebkama a depresivními nápisy.

Po pohromách

Hnědovláska se ztěžka rozplácla na posteli.
"Ať už mne kterýkoli z bohů imaginarismu trestal za cokoli.. Ptám se proč zrovna tímto stylem??" zabrblala zoufale.
"To tedy netuším. Ale proč tvůj trest nesla celá společnost? Co jsme provedli??" zaskučela Nami. Práskly dveře.
"Už nikdy! Iharo, jsem mírný dobrák, ale tohle už po mě nikdy nechtěj!" Yoshiho dobrácká očka plála hněvem.
"Uch, takhle jsem tě dlouho neviděla. Co se dělo?" optala se Namida. Yoshi měl odvést Ihařinu sestru na vlak. Očividně to bylo něco strašného, hlavně pro démona rostlin, který byl opravdu citlivou dušičkou.
"Nechceš vědět, ale mám chuť někoho uškrtit." prohlásil Yoshi. Iharo se zachvěla. Co to její sestra provedla?
"Bran dělal palačinky, dáš si?" prohodila nenuceně. Yoshiho oči vyhasly. Zase to byl rozkošný miláček. Zmizel v kuchyni.
"Zdá se, že ti něco chybí Maličká." pozornost Namidy se opět upřela k Iharo. Ta se pousmála.
"To bude dobrý. Jen mě nebaví čekat."
"Čekat?" pozdvihla upírka oči.
"Až roztaje sníh. Až pokvetou třešně." zasnila se mladší z nich.
"Ach anoo.. Jaro." plácla se Nami do čela.
"To si počkáš. Víš že tady bývá zima stráášně dlouhá, ne?" ušklíbla se Nami. Iharo kývla. Bohužel.