Ticho. Nic víc. Jen ticho. Ani tikot hodin. Vzduch se nehýbal. Ani prach se neusazoval na nábytku. Zdálo se, že Vila la Vilaa je odsouzena k nicotě.
Když najednou... Zvuk dveří se rozlehl domem. Postupně se otevíraly dveře pokojů a z nich vycházela BAD-Family0069.
"Sakra, mám pocit, že jsem spal několik dní v kuse." promnul si Kaze oči, zatímco automaticky mířil do obývacího pokoje.
"Cítím se divně, jako bych se probral z bezvědomí." mrmlal Tsuki, který ho následoval.
"Nemůžu si vybavit, kdy jsem šel spát..." bručel Bran.
V obývacím pokoji na pohovce seděla brunetka. Když viděla své drahé spolubydlící, rozzářila se.
"Jste tady! Konečně! Tolik jste mi chyběli!" vyhrkla.
"Chyběli?" pozvedl obočí Mizuki.
"No jo, byli jste pryč asi deset dní." přikývla Iharo. Ostatní si postupně posedali okolo ní.
"A to ti nebylo podezřelé? Nenapadlo tě nás třeba hledat?" pozvedl obočí Kazemaru.
"Proč?" pokrčila nad tím Iharo rameny.
"Protože jsme byli pryč deset dní?" napověděl jí Bran. Iharo se rozesmála.
"Ale klid, to nebylo nic překvapivého, dostala jsem totiž nové prášky." Iharo si poklepala na hlavu. Všichni chápavě kývli.
"No a zpátky jsme protože...?" zeptal se Ryota.
"Protože mi ty prášky došly a já jsem moc líná si dojít pro nové." vysvětlila Iharo.
"Hodná holka." pocuchal ji Tsuki.
Žádné komentáře:
Okomentovat