(po)Hádka

S povzdechnutím Iharo odložila telefon.
"Hele, když se jeden omluví a uzná svou chybu, tak ten druhý... Neměl by se omluvit taky?" zeptala se Kazeho.
"Ne, většinou má právo přijít s výčtem dalších špatných vlastností a hříchů prvního." odpověděl Kaze.
"Volala matka?" odtušil. Iharo kývla.
"Není to fér! Ona mě přeruší a já uznávám, že jsem řekla něco hnusnýho. Ale když jsem se jí omluvila a řekla jí, co mě mrzí, jen začala s výčtem dalších věcí a s tím, že to mi vlastně nemá právo vadit, protože já ji přerušuji taky." rozhodila dívka rukama.
"A taky přerušuješ. Ne?"
Iharo se na svého bratra s mlčením podívala a pokrčila rameny.
"To znamená?" pozvedl Kaze obočí.
"Já si nepamatuju, kdy jsem ji přerušila." vysvětlila Iharo.
"Třeba když mluví o té hře, co jí všechny její děti vyčítají?" napověděl Kaze.
"Ne. Baví ji to, tak ji nechávám mluvit! Myslím..."
Iharo si povzdechla.
"Jsem ta nejhorší dcera na světě, já vím!"
"Je pěkné, že to víš, ale co s tím hodláš dělat?" zeptal se Kaze.
"S tím se má něco dělat? Já myslela, že když žiju v jiné obci, ve vile, kterou ona nemusí platit a tak... Tak že už to nemusím řešit."
"Iharo, pořád jsi její dcera..." začal Kaze.
"A ona je moje matka." dodala Iharo.
"Správně. Takže se musí pořád něco dělat. Co až bude jednou ona ta jediná, kdo ti zůstane?"
"Pche, mám tebe." mávla nad tím Iharo rukou.
"Co když se na tebe vykašlu? Všichni odejdeme a poslední, koho budeš mít bude tvoje máma, co pak?" zeptal se Kaze přísně.
"Budu asi sama." pokrčila nad tím Iharo rameny. V tu chvíli po ní Kazemaru hodil knížku a trefil ji do hlavy.
"Zapoměla jsi na její svátek, už několikrát jsi odbyla její narozeniny, nic pro ni neděláš... Iharo vzpamatuj se. Mámu máš jen jednu!"
"A to ještě takovouhle." odfrkla si Iharo.
"A dost!! Sbal si kufry a padej za ní minimálně na týden!" vyletěl Kaze.
"Chceš mě zabít?" vyjekla Iharo. Kaze k ní došel a sklonil se nad ní.
"Ne! Chci, aby ses vzpamatovala a začala se chovat jako dcera. Uleví se ti!"
"A když ne?" pozvedla Iharo obočí.
"A když ne co? Nebo víš co, je to jedno... Prostě běž!"
"Že tobě má přijít návštěva, co?" zvedla se neochotně Iharo.
"Moje návštěva nesouvisí s tím, že ty máš problémy s tím být dcera! Mě by návštěva přišla, i kdybys tu byla." prohlásil Kaze. Za Iharo práskly dveře a když Kaze přiložil ucho ke dveřím, slyšel, jak se s nadávkami balí.